78147

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Olda Vancata --- 21. 11. 2003
Re: Re[2]: Langstroth

> Ty dávné bajky o levných Langstrothech totiž neberou v úvahu
> skutečnost, že velkosériová výroba významně zlevňuje finální výrobek
> hlavně v tom případě, když na jeho ceně činí velký podíl práce a malý
> podíl cena za materiál. U úlů je podíl ceny vstupního materiálu příliš
> vysoký, než aby na výsledné ceně mohla něco podstatného změnit linková
> výroba. A zvláště to platí pro tak jednoduchý výrobek jako je úlový
> nástavek.

Vsechny ceny jsou trzni ceny. Italskej svetrik ve svedsku stoji vic
nez v Italii a prodejci to argumentujou slovy - konzumenti ve svedsku
maji vetsi kupni silu. Ve svedsku se zaplati stejna suma za coca colu
presne tolik jako v cesku. Jenze ve svedsku ve svedskejch korunach a
v cesku v ceskejch. Presne stejna vec je to s cenou bananu.

Svedsky vcelari kupujou lagstroth ramecky z finska a nastavky
(plastovy) z estonska. V kontenerovejch mnozstvich ktery si pak
rozprodavaj mezi sebou.

Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.

\vov





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Baudis Jan P. --- 21. 11. 2003
Re[4]: Langstroth


> Svedsky vcelari kupujou lagstroth ramecky z finska a nastavky
> (plastovy) z estonska. V kontenerovejch mnozstvich ktery si pak
> rozprodavaj mezi sebou.

> Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
> nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
> par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.

No jo, s tím se dá jistě souhlasit.

Jenže, když by se tady v Česku začalo mluvit o plastovém Langstrothu,
tak by s tím padla i jedna z jeho mohutně propagovaných údajných
"výhod" - a tou je přírodní materiál.

Takže umělohmotný Langstroth není u českých propagátorů Langstrothu
takříkajíc "in". (To už by pak mohl přijít na řadu polystyrénový
Langstroth se sílou stěny 80 mm ;-)

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Olda Vancata --- 22. 11. 2003
Re: Re[4]: Langstroth

> Takže umělohmotný Langstroth není u českých propagátorů Langstrothu
> takříkajíc "in". (To už by pak mohl přijít na řadu polystyrénový
> Langstroth se sílou stěny 80 mm ;-)

Byla tady debata o zazimovani mensich a stredne velikejch vcelstev v
dobre izolovanejch ulech (s vyhodou mensi spotreby cukru) a
prezimovanim velice silnejch vcelstev v ulech ze slabou drevenou
stenou.

Vono by bylo dobry kdyby nekdo polopaticky vysvetlil ceskejm vcelarum
ze 24 mm dreveny steny se rovna 5,6 mm polystyrenu a 40 mm
polystyrenovy steny se rovna 170 mm dreveny steny!.

A to je setsakramentskej rozdil.

Proc se nezeptat zdali ta indoktrinace "drevenej lanstroth" neni
vlastne (skrytej) marketing ceskejch truhlarskejch firem...

\vov



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu